V cizích zemích je zakládání svěřeneckých (správně svěřenských) fondů běžnou záležitostí, ovšem v Česku si své příznivce teprve získává. Majetek vložený do svěřeneckého fondu (nemusí se jednat pouze o finance, ale také o nemovitosti, šperky a jiné cennosti) je chráněn před případnými věřiteli, nevztahují se na něj finanční rizika, které mohou v budoucnu zakladatele potkat.
Co je svěřenecký fond?
Svěřenecký fond je majetek na který se nevztahuje právní právní subjektivita. Zakladatelé majetek vyčleňují ke zvláštním účelům, nejčastějším důvodem je dědictví. Dědic, správně nazývaný obmyšlený, má ze svěřeneckého fondu prospěch.
Než však k převodu majetku na obmyšleného dojde, nepatří majetek ve svěřeneckém fondu nikomu. O anonymní majetek se stará správce, kterého určí sám zakladatel. U nemovitostí je v katastru jako majitel zapsán správce.
Svěřenský fond může chránit nejen soukromý majetek, ale také firemní. Tímto způsobem může zakladatel zabránit rozprodání nebo rozdělení společnosti, kterou založil nebo vybudoval.
Obrovskou výhodou svěřenských fondů je jejich naprostá anonymita. Z majetku ve svěřeneckém fondu se odvádí nižší daně. Založením svěřenského fondu si jeho zakladatel zajistí kontrolu nad kapitálem a nad příjmy vyplácenými obmyšlenému svěřenského fondu.
Jak svěřenský fond funguje?
V České republice je možné založení svěřeneckého fondu od roku 2014. Po jeho založení do něj může zakladatel začít vkládat majetek. Je důležité si uvědomit, že v té chvíli přestává být majetkem zakladatele a když dojde na nejhorší, je to jedna z možností, jak „nepřijít o střechu nad hlavou“, když do fondu vložíte například svůj dům. Svěřenský fond může založit fyzická i právnická osoba a nemusí být pouze jedna.
Zakladatel má právo jmenovat a odvolat správce a po celou dobu na něj dohlížet. Zakladatel volí obmyšleného, ovšem své rozhodnutí může kdykoliv změnit.